úvrať

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔuːvrac]

dělení

• úvrať

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	úvrať	úvratě
genitiv	úvratě	úvratí
dativ	úvrati	úvratím
akuzativ	úvrať	úvratě
vokativ	úvrati	úvratě
lokál	úvrati	úvratích
instrumentál	úvratí	úvratěmi

význam

železniční úvrať (význam č. 1)

úvrať v zemědělství (význam č. 2)

1. (v kolejové dopravě) místo na trati, kde vlak pro pokračování v jízdě musí změnit směr jízdy
   • Majitel velkostatku rytíř Doubek si tuhle trať s úvratí prosadil.
2. (v zemědělství) část pole, která je zorána kolmo na převládající směr orby

překlady

1. místo na dráze

   • němčina: Spitzkehre ž
2. —

synonyma

1. —
2. (lidově) souvrať, ouvrať

související

• úvraťový