čepel

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈtʃɛpɛl]
•  čepel^{? • info}

dělení

• če-pel

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	čepel	čepele
genitiv	čepele	čepelí
dativ	čepeli	čepelím
akuzativ	čepel	čepele
vokativ	čepeli	čepele
lokál	čepeli	čepelích
instrumentál	čepelí	čepelemi

význam

1. ostrá část zbraně nebo nástroje
   • Čepel nože byla nabroušená velmi dobře.
2. rozšířená a plochá část listu
   • Čepele listů můžeme podle tvaru rozdělit do několika sklupin.

překlady

ostrá čáast zbraně

angličtina: blade (en)

francouzština: lame (fr)

plochá část listu

francouzština: lame (fr)