ďábel

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 etymologie 1.4 podstatné jméno 1.4.1 skloňování 1.4.2 význam 1.4.3 synonyma 1.4.4 překlady 1.5 fráze a idiomy

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [ɟaːbɛl]

[editovat] dělení

• ďá·bel, mn. ďáb·li, ďáb·lo·vé

[editovat] etymologie

Z řeckého διάβολος (diabolos, „ten, který pomlouvá, obviňuje“).

[editovat] podstatné jméno

• rod mužský životný

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ďábel	ďábli/ďáblové
genitiv	ďábla	ďáblů
dativ	ďáblu/ďáblovi	ďáblům
akuzativ	ďábla	ďábly
vokativ	ďáble	ďábli/ďáblové
lokál	ďáblovi	ďáblech
instrumentál	ďáblem	ďábly

[editovat] význam

1. nadpřirozená bytost ztělesňující zlo

   Ocitl se v pekle plném ďáblů.

2. (přeneseně) zlý člověk
3. rod živočichů z čeledi kunovcovitých

   Na procházce viděli ďábla medvědovitého.

4. mořská ryba z čeledi ďasovitých; dnes ďas;

   Při potápění ho kousl ďábel.

[editovat] synonyma

1. ďas, čert, rarach, padlý anděl, inkubus
2. zloduch

[editovat] překlady

bytost

anglicky: devil (en) francouzsky: diable (fr) m

německy: Teufel (de) m

zlý člověk

anglicky: fiend (en)

[editovat] fráze a idiomy

1. vyhánět čerta ďáblem