ďábel

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɟaːbɛl]

dělení[editovat]

  • ďá-bel

etymologie[editovat]

Z řeckého διάβολος (diabolos, „ten, který pomlouvá, obviňuje“).

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ďábel ďábli / ďáblové
genitiv ďábla ďáblů
dativ ďáblu / ďáblovi ďáblům
akuzativ ďábla ďábly
vokativ ďáble ďábli / ďáblové
lokál ďáblu / ďáblovi ďáblech
instrumentál ďáblem ďábly

význam[editovat]

  1. nadpřirozená bytost ztělesňující zlo
    • Ocitl se v pekle plném ďáblů.
  2. (přeneseně) zlý člověk
  3. rod živočichů z čeledi kunovcovitých
    • Na procházce viděli ďábla medvědovitého.
  4. mořská ryba z čeledi ďasovitých; dnes ďas
    • Při potápění ho kousl ďábel.

překlady[editovat]

  1. nadpřirozená bytost
  2. zlý člověk

synonyma[editovat]

  1. ďas, čert, rarach, padlý anděl, inkubus
  2. zloduch
  3. ďas

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

externí odkazy[editovat]