řídit

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝iːɟɪt]
•  řídit^{? • info}

dělení

• ří-dit

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	řídím	řídíme
2.	řídíš	řídíte
3.	řídí	řídí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	řiďme
2.	řiď	řiďte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	řídil	řídili
mužský neživotný		řídily
ženský	řídila
střední	řídilo	řídila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	řízen	řízeni
mužský neživotný		řízeny
ženský	řízena
střední	řízeno	řízena

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	řídě	řídíce
ženský	řídíc
střední

význam

1. ovládat dopravní prostředek
   • Můj bratr umí řídit i kombajn.
2. rozhodovat o fungování organizace, procesu či o práci skupiny osob
   • Od té doby, co se stal náměstkem ministra, řídí chod několika oddělení.

překlady

ovládat dopravní prostředek

angličtina: drive (en), steer (en) finština: ajaa (fi) francouzština: conduire (fr) hebrejština: נהג (he) italština: condurre (it)

němčina: lenken (de), steuern (de), fahren (de) polština: kierować (pl) slovenština: riadiť (sk) srbština: возити (sr)

rozhodovat o fungování

angličtina: manage (en) francouzština: diriger (fr) hebrejština: ניהל (he)

latina: regere (la) němčina: steuern (de), leiten (de) slovenština: riadiť (sk)

synonyma

1. —
2. vést, spravovat

související

• řídit se
• zařízení
• zařídit
• řízení
• řízený
• ředitel

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2011-01-12]. Heslo řídit.