šibenice

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃɪbɛɲɪtsɛ]

dělení

• ši-be-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	šibenice	šibenice
genitiv	šibenice	šibenic
dativ	šibenici	šibenicím
akuzativ	šibenici	šibenice
vokativ	šibenice	šibenice
lokál	šibenici	šibenicích
instrumentál	šibenicí	šibenicemi

význam

1. zařízení pro popravu oběšením
2. (slangově, ve sportu) horní roh brány
   • Sudí Matějek odpískal až dlouho po Borkově střele faul Karišikovi a Malý z přímého kopu trefil přesně šibenici.

překlady

zařízení pro oběšení

• angličtina: gallows ^(en), gibbet ^(en)
• francouzština: gibet ^(fr) m, potence ^(fr) ž
• hornolužická srbština: šibjeńca ^(hsb) ž
• němčina: Galgen ^(de) m
• polština: szubienica ^(pl) ž
• slovenština: šibenica ^(sk) ž

synonyma

1. (argot) halafurna

související

• šibeniční
• šibeničník