škatule

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʃkatʊlɛ]

dělení[editovat]

  • ška-tu-le

etymologie[editovat]

Význam „krabice“ je odvozen z latinského scatula. Název dětské hry je snad zkomoleninou latinského scatabulum, popř. scatulum — „šachovnice“; variantně je možný i střední rod.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ škatule škatule
genitiv škatule škatulí
dativ škatuli škatulím
akuzativ škatuli škatule
vokativ škatule škatule
lokál škatuli škatulích
instrumentál škatulí škatulemi

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce) krabice; obal pevného tvaru, obvykle z papíru, lepenky nebo dřeva, kamene, kovu apod.
    • Anička si uložila nové boty zpátky do škatule.
  2. (expresivně, hanlivě) obvykle nehezká starší žena
    • Ta stará škatule Hájková zase čumí z okna, sůva.
  3. dětská hra, kdy si hráči na pokyn hráče uprostřed stojícího rychle vyměňují místa
    • Dříve se děti bavily třeba tak, že si hrály na škatule.

překlady[editovat]

  1. krabice

synonyma[editovat]

  1. krabice, obal
  2. ochechule, bába
  3. škatule, hejbejte se, škatulata, hejbejte se

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. CUŘÍN, František. Semel a jiné názvy dětských her. Naše řeč, 1963, roč. 46, čís. 3, s. 166–167. Dostupné online. ISSN 0027-8203.