Pravděpodobně z anglického slovesa shoot (udělat snímek). Zřejmě ovlivněno též podobností s výslovností slova fotouš (foto a hanlivé vyznění přípony -ouš). Někdy je zmiňována podobnost se slovem šotek,[1] který nejspíš klíčově ovlivnila druhý, starší význam.
Masové rozšíření slova v rámci zájmové skupiny, kterou označuje, je kladeno do roku 2004: nejprve bylo vnímáno jako nadávka, brzy se však změnilo v hrdé sebeoznačení.[2] Přesné okolnosti rozšíření slova ani bližší určení jeho původce nejsou obecně známy.
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
šotouš |
šotouši |
| genitiv |
šotouše |
šotoušů |
| dativ |
šotouši |
šotoušům |
| akuzativ |
šotouše |
šotouše |
| vokativ |
šotouši |
šotouši |
| lokál |
šotouši |
šotouších |
| instrumentál |
šotoušem |
šotouši |
- velmi intenzivní nadšenec s velmi silným zájmem o železnici, příp. i o jiné druhy veřejné dopravy
- „Jako správný železniční šotouš projíždím tratě, fotím co se kde mihne a hlavně kritizuji vše, o čem jsem přesvědčen, že vím lépe než sám pánbůh.“
- druh skřeta v Tolkienově Hobitovi[3][4]
- „Pro skřety je trochu nízká, aspoň pro ty veliké,“ myslel si Bilbo, poněvadž nevěděl, že i velcí skřeti, horští šotouši, běhají obrovskou rychlostí v takovém předklonu, že se rukama skoro dotýkají země.[3]
- (obecně) homosexuál[5]
- siderodromofil
- –
- teplouš
- ↑ Šotouš a šotoušení [online]. Kalanišovy stránky, [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ PEŠULA, Jan. ŠoDo 2005 (akce Šotoušská dovolená) [online]. 9.7.2005, [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 3,0 3,1 VRBA, František. Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Praha : Odeon. ISBN 80-207-0262-8. (česky)
- ↑ GLOGAR, Karel. K překladu názvů míst a vlastních jmen v díle J.R.R. Tolkiena Pán prstenů [online]. 2003, [cit. 2009-03-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého. 2.. vyd. Praha : Ivo Železný. ISBN 80-7116-007-5. S. 452. (česky)