špendlík

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʃpɛndliːk]

dělení[editovat]

  • špen-d-lík

etymologie[editovat]

Ve významech technicko-oděvních pochází podle Machka ze středněhornoněmeckého spendeline, ze Svitavska je doloženo německé nářeční Spendling a v Dolních rakousích je a kdysi v Čechách u Krušných hor a na severu Moravy bylo běžné Spennadel. Německé varianty pocházejí buď z latinského spenula a nebo ze staročeského spinadlo (v takovém případě by šlo o zpětné přejetí).[1] Rejzek upřesňuje středněhornoněmeckou předlohu na spendel, spenel přes starohornoněmecké spenula (jehla, špendlík) a to pak z latinského spīnula, což je zdrobnělina od spīna (trn, bodlina, páteř). Machkovu domněnku o přejetí ze spinadla Rejzek označuje za málo pravděpodobnou, ale hlásková podoba podle něj k těmto úvahám opravňuje.[2]

V botanických významech podle Machka ze středněhornoněmeckého spëneline.[1] Rejzek upřesňuje na spëneline, spinline (dnes Spilling) s nejistým původem. Německé slovo označuje někde i trnku, takže Rejzek usuzuje podle ostrých trnů na možný vývod ze starohornoněmeckého spenula (jehla, špendlík), pak by šlo o přejímku z latiny jako výše.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ špendlík špendlíky
genitiv špendlíku špendlíků
dativ špendlíku špendlíkům
akuzativ špendlík špendlíky
vokativ špendlíku špendlíky
lokál špendlíku špendlících / špendlíkách
instrumentál špendlíkem špendlíky

význam[editovat]

  1. spínací pomůcka v podobě tenkého pevného drátku na jedné straně s hrotem a na druhé s hlavičkou; užívaný např. ke spojování různých částí oděvu nebo k připínání materiálů na nástěnku
    • Měsíček ale byl tak jasný, že by mohl člověk špendlík najít na zemi, a tím snadněji pozná láska milovanou tvář.[3]
  2. (zkráceně) spínací špendlík, zavírací špendlík
    • Ty špendlíky dej do krabičky na spínací špendlíky, ne že je zamícháš k normálním.
  3. brož nebo ozdobná spona určená k zapíchnutí do šatů
    • Ani dospělá chasa zvědavosti neodolá. Nože kapesní, dýmky, sáčky na tabák i peníze prohlížejí v neděli hoši, prstýnky, špendlíky a náušnice vábí k sobě zraky dívek.[4]
  4. (lidově) druhy slivoní s menšími žlutými červenými plody
    • Na mezi rostou červené špendlíky.
  5. (v botanice) špendlík žlutý či špendlík katalánský
    • Znovu se vysazují tzv. špendlíky, hlavně „Špendlík žlutý“ a ojediněle i „Špendlík katalánský“.[5]
  6. plod špendlíku (4), (5)
    • Ovoce nese v hromadě, sotva čtyry neb šest chomáčů na jednom stromě, a jakoby hrozny veliké visely, sladké, chutí i barvou fíkům nápodobné, však vnitř s peckou obdloužnou, kteréž fík nemá; a zespod visí pod listím ovoce u velikosti prostředních uherských švestek a dvojí barvy, žluté a nahřebíčkové, jako u nás špendlíky a švestky od sebe se dělící.[6]

překlady[editovat]

  1. spínací pomůcka ve tvaru jehly s hlavičkou
  2. spínací pomůcka se zajištěným hrotem
  3. brož do šatů
  4. druhy slivoní s menšími žlutými až červenými plody
  5. (v bot.) slivoň špendlík žlutý nebo špendlík katalánský
  6. plod špendlíku (1), (2)

synonyma[editovat]

  1. (zdrobněle) špendlíček
  2. spínací špendlík, zavírací špendlík
  3. brož, spona

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „špendlík“, s. 621.
  2. 2,0 2,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „špendlík“, s. 638.
  3. Vítězslav Hálek: Kovářovic Kačenka
  4. Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura – Třetí část
  5. PAVKA, Vít. Putování za kvalitou ovocné pálenky - díl druhý. regionrevue.eu [online]. 2012-07-04 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online.
  6. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl druhý, Kapitola 6.

externí odkazy[editovat]