špička

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃpɪtʃka]

dělení

• špič-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	špička	špičky
genitiv	špičky	špiček
dativ	špičce	špičkám
akuzativ	špičku	špičky
vokativ	špičko	špičky
lokál	špičce	špičkách
instrumentál	špičkou	špičkami

význam

1. vyčnívající úzká a postupně se zužující část předmětu, často ostrá
2. vybíhající část plochého předmětu
3. přední část chodidla
4. (přeneseně) menšinová skupina osob s nejlepším postavením, zkušenostmi apod.
5. jízlivá narážka
6. časový interval maximálního provozu, spotřeby apod.
7. jeden ze tří rodů hub z čeledi stopkovýtrusných
8. dutý držák pro vložení cigarety
9. opilost (ve spojení mít špičku)

překlady

hrot

• angličtina: peak ^(en), tip ^(en), point ^(en)
• finština: pää ^(fi), kärki ^(fi)
• francouzština: pointe ^(fr) ž, sommet ^(fr) m
• němčina: Spitze ^(de) ž
• slovenština: špička ^(sk) ž

synonyma

1. hrot, vrchol, vršek, špice
2. cíp
3. —
4. elita, výkvět
5. sarkasmus, ironie, jízlivost
6. —
7. —
8. —
9. (hovorově) opice

antonyma

1. —
2. —
3. pata
4. —
5. —
6. sedlo
7. —
8. —
9. —

související

• špičkový
• špičkovat

lotyština

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. sirka, zápalka

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-07-26]. Heslo špička.