štěstí

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃcɛsciː]

dělení

• ště-s-tí

etymologie

• Vzniklo ze složeniny *sъ- a *čęstь s významem „dobrý podíl, dobrý úděl“. Další etymologie je nejistá, může být odvozeno z indoevropského *kn̥dtis („kus, něco ukousnutého“), z něhož vychází i praslovanské *kǫsъ („kus“).

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	štěstí	štěstí
genitiv	štěstí	štěstí
dativ	štěstí	štěstím
akuzativ	štěstí	štěstí
vokativ	štěstí	štěstí
lokál	štěstí	štěstích
instrumentál	štěstím	štěstími

význam

1. duševní rozpoložení člověka způsobené jeho pozitivním vnímáním situace
   • Do nového roku vám přejeme hodně štěstí.
2. neočekávané okolnosti, které příznivě ovlivňují něčí situaci
   • Měl jsem štěstí, ten kámen padající ze skály mě těsně minul.

překlady

duševní rozpoložení

angličtina: happiness (en) francouzština: bonheur (fr) m němčina: Glück (de) s

polština: szczęście (pl) s slovenština: šťastie (sk) s srbština: срећа (sr) ž, sreća (sr) ž švédština: lycka (sv) c

neočekávané okolnosti

angličtina: luck (en) francouzština: chance (fr) ž latina: fortuna (la) ž

němčina: Glück (de) m polština: szczęście (pl) s slovenština: šťastie (sk) s

synonyma

1. blaženost
2. (hovorově) klika

antonyma

1. trápení, strast, neštěstí, smutek
2. smůla, (hovorově) pech

související

• šťastný
• šťastně
• šťastlivec
• naštěstí

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2011-10-25]. Heslo štěstí.