žalovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒalɔvat]

dělení

• ža-lo-vat

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	žaluji	žaluješ	žaluje	žalujeme	žalujete	žalují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	žaluj	žalujme	žalujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	žaloval	žalovala	žalovalo	žalovali	žalovaly	žalovala
trpné	žalován	žalována	žalováno	žalováni	žalovány	žalována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	žaluje	žalujíc	žalujíce

význam

1. (expresivně) oznamovat cizí poklesky (zejména někomu obdařenému autoritou či mocí)
   • Kdykoliv měla příležitost, utíkala žalovat.
2. (v právu) podávat žalobu

překlady

1. udávat

   • angličtina: peach; snitch
   • řečtina: καρφώνω
2. —

synonyma

1. práskat, zvonit, donášet, udávat, bonzovat
2. –

související

• zažalovat
• užalovaný
• žalobník
• žalobníček
• žaloba
• žal