παιδαγωγός

starořečtina

výslovnost

• IPA: [pa͜ɪdaɡɔːɡós] (klasická)
• IPA: [pɛːdaɡo̞ːɡˈo̞s] (koiné)
• IPA: [peðaɣoɣˈos] (byzantská)

etymologie

Z παῖς („dítě“) + ἄγω („vedu“).

podstatné jméno

• rod mužský

přepis

• český: paidagógos

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	παιδαγωγός	παιδαγωγώ	παιδαγωγοί
genitiv	παιδαγωγοῦ	παιδαγωγοῖν	παιδαγωγῶν
dativ	παιδαγωγῷ	παιδαγωγοῖν	παιδαγωγοῖς
akuzativ	παιδαγωγόν	παιδαγωγώ	παιδαγωγούς
vokativ	παιδαγωγέ	παιδαγωγώ	παιδαγωγοί

význam

1. (původně) otrok doprovázející dítě ze školy a do školy
2. učitel, vychovatel, pěstoun
   • ὥστε ὁ νόμος παιδαγωγὸς ἡμῶν γέγονεν εἰς Χριστόν, ἵνα ἐκ πίστεως δικαιωθῶμεν: – A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.
3. průvodce, vůdce

související

• παιδαγωγία
• παιδαγωγικός