вънѣ

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Ustrnulý lok. sg. od substantiva *vъnъ.

Srov. čes. vně; rus. вне; slovin. vǝnè.[1]

příslovce[editovat]

význam[editovat]

  1. vně, venku
    • пєтръ жє вънѣ сѣдѣашє на дворѣ – Petr seděl venku v nádvoří. [Mt 26, 69 – Zogr Mar As Sav Ostr]

předložka[editovat]

  • s genitivem

význam[editovat]

  1. vně, mimo
    • да нє вънѣ чрьтога затворѥнъ бѫдєтъ – ... ať nebude uzavřen mimo komnatu. [Supr 319, 16-17]
  2. (ven) z
    • тѣло жє влѣкъшє вънѣ вратъ – Tělo vlekli ven z vrat. [Supr 537, 24]

srovnej[editovat]

  1. вънъ, из, отъ

související[editovat]

reference[editovat]

  1. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958, heslo "вне".