господин

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

ruština[editovat]

etymologie[editovat]

Ze starorus. господи́нъ, AP (a).[1]

Tvar господа́, AP (b), byl původně nom. sg. hromadného substantiva ženského rodu.[2]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ господи́н господа́
genitiv господи́на госпо́д
dativ господи́ну господа́м
akuzativ господи́на госпо́д
instrumentál господи́ном господа́ми
lokál господи́не господа́х

význam[editovat]

  1. pán

související[editovat]

srbština[editovat]

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ госпо̀дин госпо̀да
genitiv госпо̀дина госпо̀де̄
dativ госпо̀дину госпо̀ди
akuzativ госпо̀дин госпо̀ду
vokativ госпо̀дине го̏сподо
instrumentál госпо̀динoм госпо̀до̄м
lokál госпо̀дину госпо̀ди

význam[editovat]

  1. pán

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. ZALIZŇAK, Andrej Anatol'jevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar' ukazatel' (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kul'tur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „господи́нъ“, s. 237.
  2. LUKIN, Pavel Vladimirovič. Suščestvoval li v srednevekovom Novgorode "Sovet Gospod"?. Drevnjaja Rus' : Naučnyj žurnal, 2012, čís. 1, s. 25-26. ISSN 2071-9574.