прахъ
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staroslověnština[editovat]
etymologie[editovat]
Z praslov. *pôrxъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.
Srov. čes., sloven. prach; pol., hluž., dluž. proch; rus. по́рох, по́роха; ukr. по́рох; bulh. прах(ъ́т); srbochorv. prâh, prâha; slovin. prâh, prâha.[2]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
- o-kmenová deklinace
- látkové
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | прахъ | — | — |
genitiv | праха | — | — |
dativ | прахѹ | — | — |
akuzativ | прахъ | — | — |
vokativ | прашє | — | — |
lokál | прасѣ | — | — |
instrumentál | прахомь | — | — |
význam[editovat]
- prach
- отътрѧсѣтє прахъ отъ ногъ вашихъ – Setřeste prach se svých nohou. [Mt 10, 14 – Zogr Mar]