рогъ

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslov. *rôgъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.

Srov. čes., sloven. roh; pol. róg, rogu; hluž. roh; dluž. rog; polab. rüg; rus. рог; ukr. ріг, ро́га; běl. рог; bulh. рог; srbochorv. rôg; slovin. rọ̑g, rо̣̑gа/rоgа̑.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský
  • o-kmenová deklinace

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ рогъ рога роѕи
genitiv рога рогѹ рогъ
dativ рогѹ рогома рогомъ
akuzativ рогъ рога рогъі
vokativ рожє рога роѕи
lokál роѕѣ рогѹ роѕѣхъ
instrumentál рогомь рогома рогъі

význam[editovat]

  1. roh
    • и тєльць мѧкъкъ • и овьнъ дрьжимъ за рогъ въ гръмѹ савєковѣ – ... jak křehkému teleti, tak beránku, který uvízl rohem v houští... [EuchSin 15b, 8]
    • о тєбѣ врагъі нашѧ избодємъ рогъі – S tebou nabereme na rohy své protivníky. [Žalm 43 (44), 6 – PsSin]
  2. síla, moc
    • и вьсѧ рогъі грѣшьникъ съломлѭ • и възнєсєтъ сѧ рогъ правьдьнаѥго – A všem svévolníkům srazím rohy, rohy spravedlivého se zvednou. [Žalm 74 (75), 11 – PsSin]

slovní spojení[editovat]

  1. рогъ съпасєниꙗ – mocná záštita
    • защитьникъ мои рогъ съпасєниꙗ – Štít můj a roh spásy! [Žalm 17 (18), 3 – PsSin]

poznámky[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "рог".