рука
Z Wikislovníku
Obsah |
ruština [editovat]
etymologie [editovat]
Z praslov. *rǫkà, AP (c)[1] → starorus. рука́, AP (c).[2]
výslovnost [editovat]
podstatné jméno [editovat]
- rod ženský
skloňování [editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | рука́ | ру́ки |
| genitiv | руки́ | ру́к |
| dativ | руке́ | рука́м |
| akuzativ | ру́ку | ру́ки |
| instrumentál | руко́й, руко́ю | рука́ми |
| lokál | руке́ | рука́х |
V předložkových spojeních s akuzativem (за́ руку, на́ руку, на́ руки, по́д руки ad.) padá přízvuk na předložku.
význam [editovat]
synonyma [editovat]
- -
- кисть
související [editovat]
reference [editovat]
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*rǫkà“, s. 439.
- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „рука́“, s. 45.
srbština [editovat]
varianta zápisu [editovat]
podstatné jméno [editovat]
- rod ženský
skloňování [editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | ру́ка | ру̑ке |
| genitiv | ру́ке̄ | ру́кӯ |
| dativ | ру́ци | ру́кама |
| akuzativ | ру̑ку | ру̑ке |
| vokativ | ру̑ко | ру̑ке |
| instrumentál | ру́ко̄м | ру́кама |
| lokál | ру́ци | ру́кама |
