сын
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
ruština[editovat]
etymologie[editovat]
Z praslov. *sŷnъ, AP (c)[1] → starorus. сынъ, AP (c).[2]
výslovnost[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | сы́н | сыновья́ |
genitiv | сы́на | сынове́й |
dativ | сы́ну | сыновья́м |
akuzativ | сы́на | сынове́й |
instrumentál | сы́ном | сыновья́ми |
lokál | сы́не | сыновья́х |
Je dochován tvar vokativu – сы́не.
význam[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*sŷnъ“, s. 483.
- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „сынъ“, s. 239.