問う

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

japonština[editovat]

výslovnost[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: とう
  • rómadži: tou

dělení[editovat]

  • 問-う

etymologie[editovat]

Výraz se skládá z kandži (ptát se) a okurigany う, čtení obou je japonské. Jelikož jde o sloveso, u se vyslovuje, neslouží jako prostředek k dloužení o.

sloveso[editovat]

  • sloveso souhláskové

časování[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 問わ towa 問わない, 問わなくて
2. základ 問い toi 問います, 問いたい
2a. základ 問っ tot 問って, 問った
3. základ 問う tou
4. základ 問え toe 問えば
5. základ 問お to'o 問おう

základní odvozené tvary[editovat]

  • důvěrný zápor: 問わない (towanai)
  • zdvořilý čas přítomný: 問います (toimasu)
  • přechodník přítomný: 問って (totte)
  • přechodník minulý: 問った (totta)
  • důvěrný rozkazovací způsob: 問え (toe)
  • podmiňovací způsob důvěrný: 問えば (toeba)
  • aniž by se zeptal: 問わず (towazu)
  • pravděpodobnostní způsob důvěrný: 問おう (to'ó)
    • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 問うまい (toumai)
  • přací způsob přítomný: 問いたい (toitai)

význam[editovat]

  1. ptát se, zeptat se, zjišťovat

odvozené tvary[editovat]