読む

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

japonština[editovat]

výslovnost[editovat]

přepis[editovat]

  • hiragana: よむ
  • rómadži: jomu

dělení[editovat]

  • 読-む

etymologie[editovat]

Výraz se skládá z kandži (číst) a okurigany む, čtení obou je japonské.

sloveso[editovat]

  • sloveso souhláskové

časování[editovat]

Sloveso tvar rómadži odvozené tvary
1. základ 読ま joma 読まない, 読まなくて
2. základ 読み jomi 読みます, 読みたい
2a. základ 読ん jon 読んで, 読いた
3. základ 読む jomu
4. základ 読め jome 読めば
5. základ 読も jomo 読もう

základní odvozené tvary[editovat]

  • důvěrný zápor: 読まない (jomanai)
  • zdvořilý čas přítomný: 読ます (jomimasu)
  • přechodník přítomný: 読んで (jonde)
  • přechodník minulý: 読んだ (jonda)
  • důvěrný rozkazovací způsob: 読め (jome)
  • pravděpodobnostní způsob důvěrný: 読もう (jomó)
    • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 読むまい (jomumai)
  • přací způsob přítomný: 読みたい (jomitai)

význam[editovat]

  1. číst (nahlas, přečíst text)
  2. číst (schopnost; např. umí číst i nestandardní znaky)
  3. číst/vcítit se (schopnost nahlédnout a analyzovat okolnosti, vlastnosti; např. proces, jehož výsledek označíme: má ho přečteného (t. j. může předvídat jeho chování, rozumět jeho pohnutkám)
    • příklad: 相手の心を読む (aite no kokoro 'o jomu)
  4. přečíst číslo po jednotlivých cifrách (např. 152 jako "jedna pět dva" nikoliv jako "sto padesát dva")

odvozené tvary[editovat]

antonyma[editovat]

homonyma[editovat]