-čtina

čeština

výslovnost

• IPA: [tʃcɪna]  -čtina^{? • info}

varianta

• -ština

přípona

význam

1. přípona podstatných jmen sloužící k tvorbě zkráceného názvu jazyka od přídavného jména zakončeného příponou -cký
   • řecký → ře-cký → ře-čtina → řečtina
2. přípona některých podstatných jmen označující nepříznivě hodnocené společenské jevy
   • političtina, luďáčtina

poznámky

• KARLÍK, P.; NEKULA, M.; RUSÍNOVÁ, Z. (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladelství Lidové noviny, 1995. S. 136, 139. ISBN 80-7106-134-4.