Duchcov
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [dʊxt͡sɔf]
dělení[editovat]
- Duch-cov
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
- vlastní jméno
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné[1] |
---|---|---|
nominativ | Duchcov | Duchcovy |
genitiv | Duchcova | Duchcovů |
dativ | Duchcovu | Duchcovům |
akuzativ | Duchcov | Duchcovy |
vokativ | Duchcove | Duchcovy |
lokál | Duchcově | Duchcovech |
instrumentál | Duchcovem | Duchcovy |
význam[editovat]
překlady[editovat]
- město
- němčina: Dux
související[editovat]
externí odkazy[editovat]
- Článek Duchcov ve Wikipedii
- ↑ Vlastní jména se používají k individualizaci jediného objektu a z tohoto důvodu se primárně vyskytují v jednotném čísle, jehož tvary jsou bezpříznakové. V množném čísle se používají jen pokud je toto vlastní jméno přeneseno na více objektů (ve třídě bylo pět Michalů; v Čechách je mnoho Lhot). Další možné použití těchto tvarů je ve významu apelativa (nevěřící Tomášové, novodobí Rembrandtové). Srov. PETR, Jan; KOMÁREK, Miroslav; KOŘENSKÝ, Jan, a kolektiv. Mluvnice češtiny (2) Tvarosloví. 1. vyd. Praha : Academia, 1986. 536 s. S. 348. . Více viz Příloha:Číslo vlastních jmen (čeština).