Fin

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 podstatné jméno 1.3.1 skloňování 1.3.2 význam 1.3.3 synonyma 1.3.4 překlady 1.3.5 související 2 poznámky

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [fɪn]

[editovat] dělení

• Fin, mn. Fi·ni, Fi·no·vé

[editovat] podstatné jméno

• rod mužský životný

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	Fin	Fini/Finové
genitiv	Fina	Finů
dativ	Finu/Finovi	Finům
akuzativ	Fina	Finy
vokativ	Fine	Fini/Finové
lokál	Finu/Finovi	Finech
instrumentál	Finem	Finy

[editovat] význam

1. obyvatel Finska

   Po večerech popíjel vodku s Finy.

[editovat] synonyma

1. (zastarale) Čuchonec^[1]

[editovat] překlady

anglicky: Finn (en)

německy: Finne (de) m

[editovat] související

• Finka
• Finsko
• finsky
• finský
• finština

[editovat] poznámky

1. ↑ Slovník spisovného jazyka českého I. A–M. Redakce Bohumil Havránek. 1. vyd. Sešit 3. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958-8. (1311 s.) Heslo „Čuchonec“, s. 270.