Kolín

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔliːn]
•  Kolín^{? • info}

dělení

• Ko-lín

etymologie

Pravděpodobně ze slova koliti, tj. zatloukat dřevěné kolíky, kůly (kvůli zpevnění břehů v původní osadě Starý Kolín)

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	Kolín	Kolíny
genitiv	Kolína	Kolínů
dativ	Kolínu	Kolínům
akuzativ	Kolín	Kolíny
vokativ	Kolíne	Kolíny
lokál	Kolíně	Kolínech
instrumentál	Kolínem	Kolínům

význam

1. město v Čechách
   • Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině.
2. město v Německu (Köln, Kolín nad Rýnem)