Slovo je slovanského původu, etymologie ale není jednoznačná. Nejčastěji se uvádí význam „okrajové území“, přesněji jednotlivá krajní, hraniční knížectví Kyjevské Rusi. Další výklady hovoří v souvislosti s knížectvími o „ukrojených“, oddělených zemích. První doložené užití z roku 1187 pochází z Kyjevského letopisu, zachovaném v Ipaťjevském kodexu z 15. století, kde se hovoří o smrti perejaslavského knížete, jejž „Ukrajina bohatě oplakala.“[1]
V následujících staletích bylo slovo nadále používáno především v širokém významu krajních území, někdy též oblastí vnějších slovanskému osídlení, sousedních „ukrajin“.[2] Od 16. století se slovo objevuje i mimo slovanské písemné památky a v průběhu 17. století se začíná etablovat v evropské geografii; postupně začíná odkazovat k „území obývanému Ukrajinci.“ Označení Ukrajina bylo užíváno spíše v lidové řeči, zatímco polské, resp. ruské úřady používaly zpravidla označení Malá Rus, Malorusko (oproti Velké Rusi, tj. vlastnímu Rusku). Obyvatelé Ukrajiny bývali označováni zpravidla jako Malorusové či Rusíni; etnonymum Ukrajinec se objevuje přibližně od 18. století, plně se však prosadilo až koncem 19. století.
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
Ukrajina |
Ukrajiny |
| genitiv |
Ukrajiny |
Ukrajin |
| dativ |
Ukrajině |
Ukrajinám |
| akuzativ |
Ukrajinu |
Ukrajiny |
| vokativ |
Ukrajino |
Ukrajiny |
| lokál |
Ukrajině |
Ukrajinách |
| instrumentál |
Ukrajinou |
Ukrajinami |
- stát ve východní Evropě na pobřeží Černého moře
- Na Ukrajině se mluví především ukrajinsky a rusky.
- Toto heslo je zcela nebo zčásti založeno na informacích převzatých z hesla Ukrajina na české Wikipedii.
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-10-11, [cit. 2009-10-16]. Heslo Ukrajina.
- ↑ litopys.org.ua – ЛІТОПИС РУСЬКИЙ за Іпатіївським списком
- ↑ litopys.org.ua – БАРКУЛАБІВСЬКИЙ ЛІТОПИС