abalienace
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [abalɪjɛnat͡sɛ]
dělení[editovat]
- aba-lie-na-ce
etymologie[editovat]
Z latinského ab-aliēnātiō, které je odvozeno ze slovesa aliēnāre - odcizovat, zcizovat utvořeného od adjektiva aliēnus.
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | abalienace | abalienace |
| genitiv | abalienace | abalienací |
| dativ | abalienaci | abalienacím |
| akuzativ | abalienaci | abalienace |
| vokativ | abalienace | abalienace |
| lokál | abalienaci | abalienacích |
| instrumentál | abalienací | abalienacemi |
význam[editovat]
- (v právu, zastarale) převod práva, při němž se zhorší právní postavení převodce a zlepší právní postavení nabyvatele
- (v právu, zastarale) alienace
překlady[editovat]
- angličtina: abalienatio
- latina: abalienatio
- latina: alienatio
poznámky[editovat]
- Abalienace. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Abalienace Díl 1, s. 16.