abradovat

čeština

výslovnost

• IPA: [abradɔvat]

dělení

• ab-ra-do-vat

etymologie

Z latinského abradere.

sloveso

• dokonavé i nedokonavé

varianty

• (zastarale) abradovati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	abraduji / abraduju	abraduješ	abraduje	abradujeme	abradujete	abradují / abradujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	abraduj	abradujme	abradujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	abradoval	abradovala	abradovalo	abradovali	abradovaly	abradovala
trpné	abradován	abradována	abradováno	abradováni	abradovány	abradována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	abraduje	abradujíc	abradujíce
minulý	abradovav	abradovavši	abradovavše

význam

1. (v lékařství) provádět (provést) nebo způsobovat (způsobit) abrazi (mechanické obrušování zubu)
2. (v geologii) provádět (provést) nebo způsobovat (způsobit) abrazi (mechanické obrušování povrchu hornin)

překlady

1. • angličtina: abrade
2. • angličtina: abrade

související

• abradující
• abrase, abraze