ajnclíček

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˀaɪ̯nt͡sliːt͡ʃɛk]

dělení[editovat]

  • ajn-clí-ček

etymologie[editovat]

Zkomolenina německého původu.[1] Vychází zjevně buďto přímo ze slova Einzel nebo z nějaké složeniny začínající na einzel-.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

význam[editovat]

  1. (zdrobněle) ajnclík - ve významu trest samovazbou
    • A potom ta švanda, když někdy sklouzl a upadl s kalichem, s velebnou svátostí nebo s mešní knihou, a hlasitě obviňuje ministranta z trestanecké roty, že mu úmyslně podrazil nohu, a hned mu před samou velebnou svátostí napařuje ajnclíčka a špangle.[2]

synonyma[editovat]

  1. cela, samovazba, samotka

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. HEYDUK, Vítězslav. Čeština za mřížemi a dráty. Naše řeč, 1951, roč. 35, čís. 3-4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války