almužník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [almʊʒɲiːk]

dělení[editovat]

  • al-muž-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ almužník almužníci
genitiv almužníka almužníků
dativ almužníku / almužníkovi almužníkům
akuzativ almužníka almužníky
vokativ almužníku almužníci
lokál almužníku / almužníkovi almužnících
instrumentál almužníkem almužníky

význam[editovat]

  1. (archaicky) úředník rozdělující almužny
    • Almužník (eleemosynarius, franc. aumônier), zvláštní úřad duchovní při dvoře papežském, jakož i při rozličných dvorech knížecích.[1]
  2. (knižně) muž žijící z milodarů

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Almužník. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Almužník Díl 1, s. 941.