amare

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

italština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [aˈmare]

etymologie[editovat]

Z latinského amāre, srovnej např. francouzské aimer nebo české amant.

sloveso[editovat]

  • pravidelné
  • pomocné sloveso avere

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. io 2. tu 3. lui / lei 1. noi 2. voi 3. essi / esse
Jednoduché
časy
Prézens amo ami ama amiamo amate amano
Imperfektum amavo amavi amava amavamo amavate amavano
Passato remoto amai amasti amò amammo amaste amarono
Futurum I amerò amerai amerà ameremo amerete ameranno
Složené
časy
Passato prossimo ho amato hai amato ha amato abbiamo amato avete amato hanno amato
Trapassato prossimo avevo amato avevi amato aveva amato avevamo amato avevate amato avevano amato
Trapassato remoto ebbi amato avesti amato ebbe amato avemmo amato aveste amato ebbero amato
Předbudoucí avrò amato avrai amato avrà amato avremo amato avrete amato avranno amato
Spojovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. che io 2. che tu 3. che lui / lei 1. che noi 2. che voi 3. che essi / esse
Jednoduché
časy
Prézens ami ami ami amiamo amiate amino
Imperfektum amassi amassi amasse amassimo amaste amassero
Složené
časy
Passato abbia amato abbia amato abbia amato abbiamo amato abbiate amato abbiano amato
Trapassato avessi amato avessi amato avesse amato avessimo amato aveste amato avessero amato
Podmiňovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. io 2. tu 3. lui / lei 1. noi 2. voi 3. essi / esse
přítomný amerei ameresti amerebbe ameremmo amereste amerebbero
minulý avrei amato avresti amato avrebbe amato avremmo amato avreste amato avrebbero amato
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 3. 1. 2. 3.
Prézens ama ami amiamo amate amino
přítomný minulý
Infinitiv amare avere amato
Přechodník amando avendo amato
Příčestí amante amato

význam[editovat]

  1. milovat, mít rád

související[editovat]

latina[editovat]

sloveso[editovat]

  • 1. konjugace (a-kmeny)
  • tranzitivní

časování[editovat]

Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv amāre amārī
Prézens sg. 1. amō amor
2. amās amāris
3. amat amātur
Prézens pl. 1. amāmus amāmur
2. amātis amāminī
3. amant amantur
Imperativ sg. 2. amā!
Imperativ pl.. 2. amāte!
Imperfektum sg. 1. amābam amābar
2. amābās amābāris
3. amābat amābātur
Imperfektum pl. 1. amābāmus amābāmur
2. amābátis amābāminī
3. amābant amābantur
Futurum sg. (první) 1. amābō amābor
2. amābis amāberis
3. amābit amābitur
Futurum pl. (první) 1. amābimus amābimur
2. amābitis amābiminī
3. amābunt amābuntur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. amārem amārer
2. amārēs amārēris
3. amāret amārētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. amārēmus amārēmur
2. amārētis amārēminī
3. amārent amārentur
Konjunktiv prézenta sg. 1. amem amer
2. amēs amēris
3. amet amētur
Konjunktiv prézenta pl. 1. amēmus amēmur
2. amētis amēminī
3. ament amentur

význam[editovat]

  1. milovat, mít rád
    • Amavi tē, puella, iam te habet collēga, amāvī tē, puella - iam te nolō. – Měl jsem tě, holka, rád, už tě má kamarád, měl jsem tě, holka, rád - už tě nechci.

související[editovat]

příslovce[editovat]

  • způsobu
  • koncovkové -e- je dlouhé

varianta zápisu[editovat]

  • amārē

význam[editovat]

  1. hořce

související[editovat]

romština[editovat]

zájmeno[editovat]

  • přivlastňovací

význam[editovat]

  1. naši