animo

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

esperanto[editovat]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ animo animoj
akuzativ animon animojn

význam[editovat]

  1. duše
    • Flugis kolombinet' de blanka bel' / voje ĝi rekontiĝis kun anĝel. / „Homa anim' ĝis kia lim'?“ / „Volas mi flugi ĝis al la ĉiel'.“ – Letěla bělounká holubička, / potkala po cestě andělíčka. / „Duše z těla, kam jsi chtěla?“ / „Chtěla jsem doletět do nebíčka.“

latina[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈˀa.ni.mɔː]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský (maskulinum)
  • 2. deklinace (o-kmeny)

význam[editovat]

  1. dativ singuláru substantiva animus
  2. ablativ singuláru substantiva animus

sloveso[editovat]

  • tranzitivní

význam[editovat]

  1. první osoba singuláru indikativu prézentu aktiva slovesa animāre