apostrof

čeština

interpunkční znaménko

výslovnost

• IPA: [apɔstrɔf]

dělení

• apo-strof

etymologie

Z latinského apostrophe, potažmo z řeckého ἀποστροφή a ἀποστρέφειν (odsouvat)

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	apostrof	apostrofy
genitiv	apostrofu	apostrofů
dativ	apostrofu	apostrofům
akuzativ	apostrof	apostrofy
vokativ	apostrofe	apostrofy
lokál	apostrofu	apostrofech
instrumentál	apostrofem	apostrofy

význam

1. interpunkční znaménko vyjadřující vynechání znaků nebo číslic
   • Apostrof se v češtině používá jen výjimečně.

překlady

bulharština: апостроф (bg) m bosenština: apostrof (bs) m katalánština: apòstrof (ca) m dánština: apostrof (da) němčina: Apostroph (de) m, Hochkomma (de) s řečtina: απόστροφος (el) ž angličtina: apostrophe (en) španělština: apóstrofo (es) m finština: apostrofi (fi), heittomerkki (fi) francouzština: apostrophe (fr) ž chorvatština: apostrof (hr) m, izostavnik (hr) m ido: apostropho (io) islandština: úrfellingarmerki (is) s

italština: apostrofo (it) m lotyština: apostrofs (lv) m nizozemština: apostrof (nl) ž, afkappingsteken (nl) s, weglatingsteken (nl) s polština: apostrof (pl) m portugalština: apóstrofo (pt) m rumunština: apostrof (ro) s ruština: апостроф (ru) m slovinština: apostrof (sl) m, opuščaj (sl) m albánština: apostrof (sq) m srbština: апостроф (sr) m, apostrof (sr) m švédština: apostrof (sv)

synonyma

1. odsuvník

švédština

výslovnost

• IPA: [apɔˈstroːf]

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	apostrof	apostrofen	apostrofer	apostroferna
genitiv	apostrofs	apostrofens	apostrofers	apostrofernas

význam

1. apostrof