bělička

čeština

výslovnost

• IPA: [bjɛlɪt͡ʃka]

dělení

• bě-lič-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bělička	běličky
genitiv	běličky	běliček
dativ	běličce	běličkám
akuzativ	běličku	běličky
vokativ	běličko	běličky
lokál	běličce	běličkách
instrumentál	běličkou	běličkami

význam

1. (zdrobněle) bělice
   • Někdy máme ryby. Malé běličky plné zrádných kůstek.
   • A podařilo-li se mu po vícehodinném civění u řeky chytiti běličku jako prst, hodil ji hned zase do vody (…)
2. žena provádějící bělení
   • Zbožně pohledla bělička k nebi a setřevši si slzy s tváří přistoupila k mužovi (…)

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2014-03-07]. Heslo bělička.