balamutit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈbalamʊcɪt]

etymologie[editovat]

Z praslovanského balamǫtiti. Pravděpodobně složeno ze dvou částí. Souvisí tak jednak se slovem blábolit, jednak se slovem rmoutit.[1] Srovnej např. ruské баламутить.

sloveso[editovat]

  • tranzitivní
  • nedokonavé

význam[editovat]

  1. vyvolávat v někom záměrně a (relativně) sofistikovaným způsobem zkreslenou představu o (určité konkrétní) realitě
    • „A mají tam divoké osly,“ dodával plavec, „pruhované černě a bíle na způsob tygrů.“ Biskup zvedl podezřivě oči. „Ty, nechceš nás balamutit? Kdopak kdy viděl pruhované osly? Jedna věc mi je divná, Giovanni...[2]
    • Jiný se děvčeti zalíbil, hezčí než já; nosil se pansky, uměl ji hodně balamutit, a to se jí líbilo; sprostého vozku odbyla.[3]

překlady[editovat]

  1. prezentovat někomu falešnou realitu

synonyma[editovat]

  1. mystifikovat, věšet bulíky na nos, (hovorově, expresivně) nakecávat

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „balamutit“, s. 67.
  2. Karel Čapek: Kniha apokryfů/Ofir
  3. Božena Němcová: Dobrý člověk