bandita
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [bandɪta]
dělení[editovat]
- ban-di-ta
etymologie[editovat]
Z italského bandito — „vyhnanec, vypověděnec“, jež je příčestím minulého slovesa bandire — „vyhnat“. Toto sloveso vzniklo z germánského bannan, jež dalo vzniknout i německému verbannen. Významu „lupič“ nabylo v souvislosti s tím, že vyhnanci prchali do hor a živili se loupením.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | bandita | bandité / banditi |
genitiv | bandity | banditů |
dativ | banditovi | banditům |
akuzativ | banditu | bandity |
vokativ | bandito | bandité |
lokál | banditovi | banditech |
instrumentál | banditou | bandity |
význam[editovat]
překlady[editovat]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-09-19]. Heslo bandita.
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč, 1937, roč. 21, čís. 4, s. 98-101. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
externí odkazy[editovat]
- Rozcestník Bandita ve Wikipedii