bezdětek
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [bɛzɟɛtɛk]
dělení[editovat]
- bez-dě-tek
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | bezdětek | bezdětci |
genitiv | bezdětka | bezdětků |
dativ | bezdětku / bezdětkovi | bezdětkům |
akuzativ | bezdětka | bezdětky |
vokativ | bezdětku | bezdětci |
lokál | bezdětku / bezdětkovi | bezdětcích |
instrumentál | bezdětkem | bezdětky |
význam[editovat]
- člověk nemající děti[1]
- Arciže krásná kněžna Kedruta považována za dědičku země rakouské, an strýc její, panující vévoda, zůstával bezdětkem (…)[2]
související[editovat]
přídavné jméno[editovat]
význam[editovat]
- jmenný tvar jednotného čísla mužského rodu adjektiva bezdětný[1]
- Martin viděl, jak jiní mladí manželé jsou šťastni ve svých dítkách; i on toužil po sladkém úsměvu svého dítěte, i on prahl po dědici, a byl už přes rok ženat a bezdětek, a co horšího, posud nebylo žádné, sebe skrovnější naděje, že Rozárka bude matkou.[3]
poznámky[editovat]
- ↑ 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2015-02-20]. Heslo bezdětek.
- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Kralování Václava I., s. 370–405.
- ↑ Alois Vojtěch Šmilovský: Martin Oliva