bránit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [braːɲɪt]

dělení[editovat]

  • brá-nit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní nebo intranzitivní

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. bráním bráníme
2. bráníš bráníte
3. brání brání
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. braňme
2. braň braňte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný bránil bránili
mužský neživotný bránily
ženský bránila
střední bránilo bránila
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný bráněn bráněni
mužský neživotný bráněny
ženský bráněna
střední bráněno bráněna
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský bráně bráníce
ženský bráníc
střední

význam[editovat]

  1. zajišťovat obranu
    • Když pes začal na děti dotírat, strážník přiběhl a začal je před ním bránit.
  2. sdělovat argumenty, které někomu dávají za pravdu
    • Nechci jeho chování bránit, jen vysvětluji, proč jednal zrovna takhle.
  3. (bránit + dativ v + lokál) vyvolávat okolnosti, které někomu ztěžují určitou činnost
    • Jen moje zdvořilost mi brání říci vám otevřeně, co si o vás myslím.
    • Ta naše paňmáma tuze brání/ Že nemáš peníze, pole žádný.

překlady[editovat]

ochraňovat

obhajovat

znemožňovat

synonyma[editovat]

  1. ochraňovat, chránit, hájit
  2. obhajovat, hájit
  3. znemožňovat

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2012-09-18]. Heslo bránit.