brát

čeština

výslovnost

• IPA: [braːt]

dělení

• brát

sloveso

• intranzitivní
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	beru	bereme
2.	bereš	berete
3.	bere	berou

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	berme
2.	ber	berte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	bral	brali
mužský neživotný		braly
ženský	brala
střední	bralo	brala

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	brán	bráni
mužský neživotný		brány
ženský	brána
střední	bráno	brána

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	bera	berouce
ženský	berouc
střední

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	brav	bravše
ženský	bravši
střední

význam

1. uvádět do držení
   • Rukama bral ovoce z koše a ukládal je do beden.
2. přejímat do vlastnictví
   • Bere si všechno, co mu kdo nabídne.
3. (hovorově) souhlasit, přijímat (myšlenku)
   • No tak dobrá, máš pravdu; já to beru.
4. (o rybách) požírat návnadu
   • Sedím u vody už od rána, ale dnes neberou.
5. (ve slovních vazbách) měnit svoje chování
   • brát ohledy, brát něco vážně
6. (hovorově) dostávat plat

překlady

angličtina: take (en) finština: ottaa (fi) francouzština: prendre (fr) italština: prendere (it)

němčina: nehmen (de) polština: brać (pl) slovenština: brať (sk) švédština: ta (sv), taga (sv)

synonyma

1. —
2. přijímat
3. souhlasit, přijímat
4. —
5. —
6. vydělávat

související

• pobrat, nabrat, vybrat
• braní

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-07-13]. Heslo brát.