chamtivý

čeština

výslovnost

• IPA: [xamcɪviː]

dělení

• cham-ti-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	chamtivý	chamtivý	chamtivá	chamtivé	chamtiví	chamtivé	chamtivé	chamtivá
genitiv	chamtivého	chamtivého	chamtivé	chamtivého	chamtivých	chamtivých	chamtivých	chamtivých
dativ	chamtivému	chamtivému	chamtivé	chamtivému	chamtivým	chamtivým	chamtivým	chamtivým
akuzativ	chamtivého	chamtivý	chamtivou	chamtivé	chamtivé	chamtivé	chamtivé	chamtivá
vokativ	chamtivý	chamtivý	chamtivá	chamtivé	chamtiví	chamtivé	chamtivé	chamtivá
lokál	chamtivém	chamtivém	chamtivé	chamtivém	chamtivých	chamtivých	chamtivých	chamtivých
instrumentál	chamtivým	chamtivým	chamtivou	chamtivým	chamtivými	chamtivými	chamtivými	chamtivými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	chamtivý
komparativ	chamtivější
superlativ	nejchamtivější

význam

1. (hanlivě) takový, kterému nestačí to, co již má (zejména v hmotném ohledu), a baží, lační po něčem dalším
   • Již ze dveří kynula prašivým svým úsměvem, za něhož její falešný, škodolibý, chamtivý obličej stával se ještě falešnějším, téměř jedovatým a ještě chamtivěji naduřelým.

překlady

1. lačný

   • angličtina: greedy
   • němčina: raffgierig

synonyma

1. hrabivý, chtivý, (částečně) lakomý, lačný

související

• chamtivec
• chamtivě
• chamtivost