chemie

čeština

výslovnost

• IPA: [xɛmɪjɛ]

dělení

• che-mie

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	chemie	chemie
genitiv	chemie	chemií
dativ	chemii	chemiím
akuzativ	chemii	chemie
vokativ	chemie	chemie
lokál	chemii	chemiích
instrumentál	chemií	chemiemi

význam

1. věda zkoumající vlastnosti, složení, vnitřní stavbu, reakce a přeměny hmotných látek
   • Dnes jsme při hodině chemie zkoumali, zda je v roztoku přítomen hliník.

překlady

věda

• angličtina: chemistry ^(en)
• běloruština: хімія ^(be) ž
• bulharština: химия ^(bg) ž
• dánština: kemi ^(da) c
• esperanto: ĥemio ^(eo), kemio ^(eo)
• finština: kemia ^(fi)
• francouzština: chimie ^(fr) ž
• chorvatština: kemija ^(hr) ž
• italština: chimica ^(it) ž
• japonština: 化学 ^(ja)
• litevština: chemija ^(lt) ž
• němčina: Chemie ^(de) ž
• norština: kjemi ^(no) m
• perština: شیمی ^(fa)
• polština: chemia ^(pl) ž
• portugalština: química ^(pt) ž
• ruština: химия ^(ru) ž
• řečtina: χημεία ^(el) ž
• slovenština: chémia ^(sk) ž
• slovinština: kemija ^(sl) ž
• španělština: química ^(es) ž
• švédština: kemi ^(sv) c
• ukrajinština: хімія ^(uk) ž

synonyma

1. (zastarale) lučba

související

• chemický
• chemicky
• chemik
• chemička
• chemikálie
• chemizace
• chemikář
• chemikářka
• chemoterapie
• agrochemie
• biochemie
• elektrochemie
• fotochemie
• geochemie
• histochemie
• mikrochemie
• petrochemie
• radiochemie
• spektrochemie
• stereochemie
• termochemie