chtít
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
[editovat] dělení
- chtít
[editovat] sloveso
- nedokonavé
[editovat] časování
- oznamovací způsob
| Přítomný čas | ||
|---|---|---|
| Osoba | Singulár | Plurál |
| 1. | chci | chceme |
| 2. | chceš | chcete |
| 3. | chce | chtějí, chtí* |
- rozkazovací způsob
| Osoba | Singulár | Plurál |
|---|---|---|
| 1. | — | chtějme |
| 2. | chtěj | chtějte |
| 3. | — | — |
- příčestí
| Příčestí minulé | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský životný | chtěl | chtěli |
| mužský neživotný | chtěly | |
| ženský | chtěla | |
| střední | chtělo | chtěla |
| Příčestí trpné | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský životný | chtěn | chtěni |
| mužský neživotný | chtěny | |
| ženský | chtěna | |
| střední | chtěno | chtěna |
- přechodníky
| Přechodník přítomný | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský | chtěje, chtě | chtějíce, chtíce |
| ženský | chtějíc, chtíc | |
| střední | ||
* obvykle „chtějí“
[editovat] význam
- (chtít + akuzativ, archaicky genitiv) požadovat, přát si, žádat
- Chce Jarmilku za ženu.
- (chtít + akuzativ, archaicky genitiv) mít úmysl, záměr
- Chci to udělat.
- míť chuť
- Moc se mi tam chce, ale nemám pořádný oblek.
- (přeneseně) potřebovat
- Chtělo by to ještě přidat mouku.
- se zájmeny tázacími utvoří zájmeno neurčité, příp. zájmenné příslovce
- Ať s tím jde kdo chce kam chce, mě už to nezajímá. – kdokoliv, kamkoliv
- Ať to stojí kolik chce, nekoupím. – libovolně, sebevíc
- (expresivně) vyjadřuje obavu, že něco nastane
- Zdá se, že nám chce umřít, ale to ještě neví, jak máme dobrého veterináře.
[editovat] překlady
|
|
[editovat] synonyma
- požadovat, přát si, žádat, toužit, vyžadovat
- hodlat, zamýšlet, mínit
- dychtit, lačnět
- potřebovat, (přeneseně) snést
- –
- –