chtít

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • chtít

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. chci chceme
2. chceš chcete
3. chce chtějí* / chtí
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. chtějme
2. chtěj chtějte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný chtěl chtěli
mužský neživotný chtěly
ženský chtěla
střední chtělo chtěla
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný chtěn chtěni
mužský neživotný chtěny
ženský chtěna
střední chtěno chtěna
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský chtěje / chtě chtějíce / chtíce
ženský chtějíc / chtíc
střední

* užívanější tvar

význam[editovat]

  1. (chtít + akuzativ, archaicky genitiv) požadovat, přát si, žádat
    • Chce Jarmilku za ženu.
  2. (chtít + akuzativ, archaicky genitiv) mít úmysl, záměr
    • Chci to udělat.
  3. míť chuť
    • Moc se mi tam chce, ale nemám pořádný oblek.
  4. (přeneseně) potřebovat
    • Chtělo by to ještě přidat mouku.
  5. se zájmeny tázacími utvoří zájmeno neurčité, příp. zájmenné příslovce
    • Ať s tím jde kdo chce kam chce, mě už to nezajímá. – kdokoliv, kamkoliv
    • Ať to stojí kolik chce, nekoupím. – libovolně, sebevíc
  6. (expresivně) vyjadřuje obavu, že něco nastane
    • Zdá se, že nám chce umřít, ale to ještě neví, jak máme dobrého veterináře.

překlady[editovat]

požadovat, přát si, žádat

synonyma[editovat]

  1. požadovat, přát si, žádat, toužit, vyžadovat
  2. hodlat, zamýšlet, mínit
  3. dychtit, lačnět
  4. potřebovat, (přeneseně) snést

související[editovat]