cibule

čeština

výslovnost

• IPA: [tsɪbʊlɛ]

dělení

• ci-bu-le

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	cibule	cibule
genitiv	cibule	cibulí
dativ	cibuli	cibulím
akuzativ	cibuli	cibule
vokativ	cibule	cibule
lokál	cibuli	cibulích
instrumentál	cibulí	cibulemi

význam

1. druh zeleniny
2. zdužnatělá podzemní část některých rostlin vzniklá přeměnou listů
3. (hovorově) kapesní hodinky (pomnožné)

překlady

druh zeleniny

• angličtina: onion ^(en)
• finština: sipuli ^(fi)
• francouzština: oignon ^(fr) m
• latina: caepa ^(la) ž, cepa ^(la) ž
• lotyština: sīpols ^(lv)
• němčina: Zwiebel ^(de) ž
• okcitánština: ceba ^(oc) ž
• polština: cebula ^(pl) ž
• španělština: cebolla ^(es) ž
• turečtina: soğan ^(tr)

podzemní část rostlin

• angličtina: bulb ^(en)
• finština: sipuli ^(fi)
• francouzština: bulbe ^(fr) m
• němčina: Zwiebel ^(de) ž
• španělština: bulbo ^(es) m

související

• cibulový
• cibulář
• cibulačka
• cibulka

slovní spojení

• cibule kuchyňská
• cibule šalotka
• cibule zimní
• cibule prorůstavá