cizinec

čeština

výslovnost

• IPA: [tsɪzɪnɛts]

dělení

• ci-zi-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	cizinec	cizinci
genitiv	cizince	cizinců
dativ	cizinci	cizincům
akuzativ	cizince	cizince
vokativ	cizinče	cizinci
lokál	cizinci	cizincích
instrumentál	cizincem	cizinci

význam

1. člověk pocházející z cizího státu

překlady

angličtina: alien (en), stranger (en), foreigner (en) finština: vieras (fi) francouzština: étranger (fr) m italština: straniero (it) m němčina: Ausländer (de) m

portugalština: extrangeiro (pt) m ruština: иностранец (ru) m slovenština: cudzinec (sk) m srbština: странац (sr) m, stranac (sr) m španělština: forastero (es) m, extranjero (es) m

související

• cizí
• cizinka