colligere

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

latina[editovat]

etymologie[editovat]

Složené z předpony con- a slovesa legere.

sloveso[editovat]

  • 3. konjugace (souhláskové kmeny)
  • tranzitivní

časování[editovat]

Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv colligĕre colligī
Prézens sg. 1. colligō colligor
2. colligis colligeris
3. colligit colligitur
Prézens pl. 1. colligimus colligimur
2. colligitis colligiminī
3. colligunt colliguntur
Imperativ sg. 2. collige!
Imperativ pl.. 2. colligite!
Imperfektum sg. 1. colligēbam colligēbar
2. colligēbās colligēbāris
3. colligēbat colligēbātur
Imperfektum pl. 1. colligēbāmus colligēbāmur
2. colligēbātis colligēbāminī
3. colligēbant colligēbantur
Futurum sg. (první) 1. colligam colligar
2. colligēs colligēris
3. colliget colligētur
Futurum pl. (první) 1. colligēmus colligēmur
2. colligētis colligēminī
3. colligent colligentur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. colligerem colligerer
2. colligerēs colligerēris
3. colligeret colligerētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. colligerēmus colligerēmur
2. colligerētis colligerēminī
3. colligerent colligerentur
Konjunktiv prézenta sg. 1. colligam colligar
2. colligās colligāris
3. colligat colligātur
Konjunktiv prézenta pl. 1. colligāmus colligāmur
2. colligātis colligāminī
3. colligant colligantur

význam[editovat]

  1. sbírat, sebrat, shromažďovat
  2. sklízet, sklidit
  3. počítat, spočítat, vypočítat
  4. usoudit, usuzovat, soudit, zvažovat, shrnout

synonyma[editovat]

  1. legĕre

související[editovat]