cop

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte čop, Čop, cọp, COP, сор nebo СОР.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈt͡sɔp]

dělení[editovat]

  • cop

etymologie[editovat]

V ostatních slovanských jazycích nemá obdobu. Pochází z německého Zopf (cop, vršek kmene), které souvisí s anglickým top (špička, vrchol).[1] Možná souvisí s cupovat (třepit na nitě), které je z německého zupfen se stejným významem.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ cop copy
genitiv copu copů
dativ copu copům
akuzativ cop copy
vokativ cope copy
lokál copu copech
instrumentál copem copy

význam[editovat]

  1. útvar vzniklý spletením vlasů či podobných ohebných vláken
    • Aby jí vlasy ve větru nevlály, vázala si je do copu.

překlady[editovat]

  1. spletené vlasy

synonyma[editovat]

  1. (v obecném jazyce) culík, (zastarale) vrkoč, (nářečně) (východní a střední Morava) lelík,[3] (severovýchodní Čechy) rulík,[3] (jižní Čechy) copan,[3]

související[editovat]

angličtina[editovat]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ cop cops

význam[editovat]

  1. (slangově) policista, polda

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „cop“, s. 107.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „cupovat“, s. 108.
  3. 3,0 3,1 3,2 Český jazykový atlas. Praha : Academia. Heslo „cop“.

externí odkazy[editovat]

  • Článek Cop ve Wikipedii