dávit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈdaːvɪt]

dělení[editovat]

  • dá-vit

etymologie[editovat]

Všeslovanské. – Polské dławić, ruské давить, srbochorvatské dávan. Z předpokládaného praslovanského *daviti (z indoevropského kořene *dhāu- 'rdousit, tisknout') souvisí s gótským dauþus 'smrt' (angl. death, něm. Tod téhož významu) a asi i lat. fūnus 'pohřeb' (z indoevropského *dheu- 'slábnout, umírat').[1]. Srovnej dále např. anglické die.

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

varianty[editovat]

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas dávím dávíš dáví dávíme dávíte dáví
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
dav davme davte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné dávil dávila dávilo dávili dávily dávila
trpné dáven dávena dáveno dáveni dáveny dávena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný dávě dávíc dávíce

význam[editovat]

  1. (intranzitivně) zvracet, vrhnout
  2. (tranzitivně) rdousit

překlady[editovat]

  1. zvracet, vrhnout
  2. rdousit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dávit“, s. 122.