děd

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • děd

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ děd dědové
genitiv děda dědů
dativ dědu / dědovi dědům
akuzativ děda dědy
vokativ děde dědové
lokál dědu / dědovi dědech
instrumentál dědem dědy

význam[editovat]

  1. otec jednoho z rodičů
    • Jeho děd byl vynikajícím houslistou.
  2. (knižně) (obvykle v plurálu) předek
    • Svolavše své plémě, vzdali oběť bohům, vynesli obrazy dědů, a rozžehnavše se s otcovskou půdou, obrátili se na západ slunce, v neznámé končiny.[1]
  3. (knižně) starý člověk
  4. domácí bůžek pohanů
    • Tu chránili stavení domácí bohové, dědové, duchové předků, jejichž obrazy stály na posvátném místě u ohniště.[1]

překlady[editovat]

  1. otec rodiče

synonyma[editovat]

  1. děda, dědeček
  2. předek
  3. stařec, kmet, dědek
  4. dědek

antonyma[editovat]

  1. bába, babička

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-04-13]. Heslo děd.
  1. 1,0 1,1 Alois Jirásek: Staré pověsti české, pověst O Čechovi

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Děd ve Wikipedii