dědeček

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • dě-de-ček

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ dědeček dědečci / dědečkové
genitiv dědečka dědečků
dativ dědečku / dědečkovi dědečkům
akuzativ dědečka dědečky
vokativ dědečku dědečci / dědečkové
lokál dědečku / dědečkovi dědečcích
instrumentál dědečkem dědečky

význam[editovat]

  1. otec matky nebo otce
    • V padesáti letech jsem se stal dědečkem.
  2. starý muž
    • Honza šel do světa a cestou potkal kouzelného dědečka.

překlady[editovat]

otec matky nebo otce

synonyma[editovat]

  1. děda, děd
  2. stařec, stařeček, kmet

antonyma[editovat]

  1. babička; vnuk
  2. babička; mladík, chlapec, hoch, jinoch

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-11-10, [cit. 2012-02-01]. Heslo dědeček.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Dědeček ve Wikipedii