dělník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟɛlɲiːk],  dělník^{? • info}

dělení

• děl-ník

etymologie

Od dělný a přípony -ík.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dělník	dělníci
genitiv	dělníka	dělníků
dativ	dělníku / dělníkovi	dělníkům
akuzativ	dělníka	dělníky
vokativ	dělníku	dělníci
lokál	dělníku / dělníkovi	dělnících
instrumentál	dělníkem	dělníky

význam

1. osoba zaměstnaná v továrně vykonávající povolání založené na manuální práci
   • Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.

překlady

angličtina: worker (en), laborer (en), workman (en) francouzština: ouvrier (fr) m italština: operaio (it) m latina: faber (la) m lotyština: strādnieks (lv) m němčina: Arbeiter (de) m

polština: robotnik (pl) m ruština: рабочий (ru) m slovenština: robotník (sk) m švédština: arbetare (sv) c španělština: obrero (es) m

související

• dělnice
• dělnický
• dělat
• dělníkův

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-07-01, [cit. 2010-01-04]. Heslo dělník.