dělník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟɛlɲiːk],  dělník^{? • info}

dělení

• děl-ník

etymologie

Od dělný a přípony -ík.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dělník	dělníci
genitiv	dělníka	dělníků
dativ	dělníku / dělníkovi	dělníkům
akuzativ	dělníka	dělníky
vokativ	dělníku	dělníci
lokál	dělníku / dělníkovi	dělnících
instrumentál	dělníkem	dělníky

význam

1. osoba zaměstnaná v továrně vykonávající povolání založené na manuální práci
   • Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.

překlady

osoba zaměstnaná v továrně

• angličtina: worker ^(en), laborer ^(en), workman ^(en)
• francouzština: ouvrier ^(fr) m
• italština: operaio ^(it) m
• latina: faber ^(la) m
• lotyština: strādnieks ^(lv) m
• němčina: Arbeiter ^(de) m
• polština: robotnik ^(pl) m
• ruština: рабочий ^(ru) m
• slovenština: robotník ^(sk) m
• španělština: obrero ^(es) m
• švédština: arbetare ^(sv) c
• turečtina: işçi ^(tr)

související

• dělnice
• dělnický
• dělat
• dělníkův

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-07-01, [cit. 2010-01-04]. Heslo dělník.