dělnice

čeština

etymologie

složenina kořenu dělat a přípony -nice

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dělnice	dělnice
genitiv	dělnice	dělnic
dativ	dělnici	dělnicím
akuzativ	dělnici	dělnice
vokativ	dělnice	dělnice
lokál	dělnici	dělnicích
instrumentál	dělnicí	dělnicemi

význam

1. žena provádějící manuální práce a zaměstnaná v továrně
   • Dělnice nastoupily na ranní směnu.
2. samička společenského hmyzu vykonávající běžné činnosti
   • Včelí dělnice v úlu krmily matku a plod.

překlady

pracující žena

• angličtina: female laborer ^(en)
• francouzština: ouvrière ^(fr) ž
• italština: operaia ^(it) ž
• němčina: Arbeiterin ^(de) ž
• polština: robotnica ^(pl) ž
• slovenština: robotníčka ^(sk) ž

samička hmyzu

• angličtina: worker ^(en)
• polština: robotnica ^(pl) ž
• španělština: obrera ^(es) ž